Šumadijský okruh

Šumadijský okruh; Šumadijski okrug; Шумадијски округ
Geografie
Hlavní město	Kragujevac
Souřadnice	43°59′ s. š., 20°53′ v. d.
Rozloha	2 387 km²
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	269 728 (2022)
Hustota zalidnění	113 obyv./km²
Správa regionu
Stát	Srbsko
Nadřazený celek	Srbsko
Druh celku	okruh
Vznik	29. ledna 1992
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	RS-12
Oficiální web	www.sumadijski.okrug.gov.rs
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šumadijský okruh (srbsky Šumadijski okrug, cyrilicí Шумадијски округ) se nachází v Centrálním Srbsku. Správní centrum je ve městě Kragujevac.

Geografie

Šumadija se rozkládá jižně a jihovýchodně od Bělehradu na ploše 2 388 km², od severu k jihu je dlouhá cca 70 km a od západu k východu široká cca 40 km. Krajina ve východní části je rovinatá a v ostatních částech s pahorkatinami respektive pohořími na jižním a západním okraji. Rozkládá se v nadmořské výšce od cca 100 m (u řeky Moravy na východě) a na západě je nejvyšší bod Rudnik s nadmořskou výškou 1152 m.^[zdroj?]

Jde o zemědělsko-průmyslovou oblast, přičemž průmysl je soustředěn především do Kragujevace a jeho okolí. ^[zdroj?]

Správní dělení

Opštiny:

Město Kragujevac je rozděleno do:

Historie

Město Kragujevac má dlouhou historii a v okolí jsou historické památky (kláštery) a dlouhodobá je zde i historie srbského školství. Dnes je Kragujevac moderním městem a významným průmyslovým centrem Srbska.^[zdroj?]

V okolí Kragujevace je několik středověkých klášterů, zahrnující Divostinský klášter ze 13. století, dračský klášter (z neznámé doby) a klášter sv. Mikuláše, předpokládá se, že vznikl v době okolo bitvy na Kosově poli roku 1389.^[zdroj?]

V roce 1883 vzniklo v Kragujevaci gymnázium, bylo to první srbské gymnázium jižně od Sávy a Dunaje.^[zdroj?]

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Šumadijský okruh na Wikimedia Commons

Srbsko – Србија, Srbijа – (SRB)

Okruhy v Srbsku a jejich hlavní města

Centrální Srbsko	Město Bělehrad • Borský okruh (Bor) • Braničevský okruh (Požarevac) • Jablanický okruh (Leskovac) • Kolubarský okruh (Valjevo) • Mačvanský okruh (Šabac) • Moravický okruh (Čačak) • Nišavský okruh (Niš) • Pčinjský okruh (Vranje) • Pirotský okruh (Pirot) • Podunajský okruh (Smederevo) • Pomoravský okruh (Jagodina) • Rasinský okruh (Kruševac) • Rašský okruh (Kraljevo) • Šumadijský okruh (Kragujevac) • Toplický okruh (Prokuplje) • Zaječarský okruh (Zaječar) • Zlatiborský okruh (Užice)

Vojvodina	Jihobačský okruh (Novi Sad) • Jihobanátský okruh (Pančevo) • Severobačský okruh (Subotica) • Severobanátský okruh (Kikinda) • Středobanátský okruh (Zrenjanin) • Sremský okruh (Sremska Mitrovica) • Západobačský okruh (Sombor)

Kosovo a Metochie *	okruhy (neexistující od roku 1999, avšak srbskou vládou nadále uznávané): Prištinský okruh (Priština) • Kosovskomitrovický okruh (Kosovska Mitrovica) • Kosovsko-Pomoravský okruh (Gnjilane) • Pećský okruh (Peć) • Prizrenský okruh (Prizren)

Poznámka: * Kosovo jednostranně vyhlásilo nezávislost, avšak Srbsko a většina světového společenství jej nadále považují za součást srbského území a nezávislou Kosovskou republiku neuznávají (viz článek Seznam států a mezinárodních organizací podle postoje k nezávislosti Kosova).